pondělí 12. listopadu 2007

Fotogalerie


Stanislav Petera
proc fotim?

fotím protože mam v sobe spoustu příběhů který chci vyprávět a znám- poustu zvláštních světů do kterejch bych chtěl lidi vzít.

Protože bych chtěl aby lidi zažili něco z toho ohně co mi hoří uvnitř, aby cejtili po těle vítr kterej cejtim ja když lítám, vysoko světem a aby aspoň na chvíli slyšeli něco z toho dech-beroucího ticha ve kterým se mi občas podaří spočinout. a zatim sem nenašel lepši způsob jak todle provést než skrze fotky...:) tak ale nevím jestli ti to stačí takhle dlouhý :)) jestli ne mužu si k tomu jestě něco přimyslet...:)

zářivej den

Stando stačí. Jsi to ty jak tě znám.

Jak tě znám? Poznali jsme se před nějakými 5 - 6 lety. Přišel jsi na schůzku, kde jsme měli jednat o spolupráci na našich webových stránkách. Byl jsi takový "malý kluk s kuráží. To jsem u tebe ocenil. Červené vlasy, přikrčený hubeňour, ale s kuráží. Poslouchal jsem tě, překvapilo mi jak jsi měl jasno. Tebe ani tvého kolegu jsem neznal, měl jsem jen nějaké reference.

Vsadil jsem na tebe, přesvědčil jsi mě. Čím :o) ha ha. Tou zvláštní jistotou.

Web je v provozu celá ta léta, obsah se mění, ale grafika zůstává. Pak jsme se leta neviděli. Slyšel jsem že jsi se dal na thaiský box, pak že si zmizel ve světě. Jó taky jsi nějak experimentoval s ohněm. /Ne jako pyroman/

Pak přišli kluci z klubu, že mají nějaké focení v Poldi ocelárnách. Focení, to mám rád, tak jsem se tam zajel podívat. Stará hala, ohně, kluci od boxu a ty. Žádné červené vlasy, žádné vlasy. Mladej sebevědomej chlap, fotograf. Sledoval jsem tvojí práci, líbila se mi. Udělal jsem si i pár fotek. tady jsou. Výsledek tvojí práce odkaz. Fakt dobrý. Slovo dalo slovo. Zase jsi bylpřesný konkrétní a rozhodný. Výstava je na světě. Je fakt dobrá. Jsem rád, že jsem tě "zas náhodou potkal". Jsem rád, že se s tebou mohu občas setkat a popovídat. Jsi pro mě víc chlap než mnoho mých vrstevníků. Tvoje práce je ale křehká, jemná a citlivá. Díky Stando :o) Jarda